doplnit ještě parametr E.coli do výčtu sledovaných mikroorganismů.
---
E.coli je povoleno stanovovat jako alternativu v případě kalů kategorie I. a E.coli má stejné limity jako Enterokoky. (zdroj: vyhl. č. 271/2021 Sb. příloha č. 38, tab. 38.1, pozn. pod tabulkou)
Toto bych zdůraznil, tuto studii je vhodné mít a operovat a s ní. Mnozí i na SZÚ o schopnosti půdy rychle patogeny eliminovat přinejmenším pochybují. To je přesně ten typ studie, který je třeba pro podpoření zachování možnosti aplikace kalu na zemědělskou půdu.
V první řadě oceňuji velmi podrobné a pečlivé sepsání témat ve zpracovaných kapitolách. Třeba 2.2.1 a 2.2.2 jsou tématicky opravdu vyčerpávající.
V této kapitole mi ale celkově chybí podkapitola podobné úrovně věnovaná bakteriím s rezistencí vůči antibiotikům a věnovaná přenosům genů ATB rezistence. Navrhuji, že bychom ji měli napsat s přispěním Prof. Bartáčka z VŠCHT, který je podle mne v této oblasti top odborník. Uvědomuji si, že tato problematika není ve studii zcela opomenuta. Je částečně zmíněna v kapitole 2.2.3 Léčiva a hormony. Přesto si myslím, že problematika ATB rezistence si zaslouží kapitolu vlastní.
Tato problematika je podle mne největším "motorem" proč například SZÚ tlačí na další zpřísnění kalové legislativy. Bezesporu jde o velký problém pro zdraví a lidstvo. Otázkou ale za mne je, nakolik jsou tou zdánlivě hlavní příčinou kaly. Podle mne se na kaly příliš soustředíme a vedle toho téměř nevidíme například nadužívání antibiotik v živočišné produkci.
Zkrátka odborně sepsanou kapitolu na toto téma podle mne potřebujeme a ocenil bych ji. S využitím dostupným argumentů a možná i nových poznatků a měření bychom se měli snažit odborně zhodnotit míru rizika, kterou kaly skutečně představují v této oblasti.
Objevily se ty experimenty v nějakých studiích/přednáškách/na konferencích? Bylo by fajn zde citovat ty studie, které potvrdily rychlou eliminaci nežádoucích patogenů
mělo by zaznít/vypíchnout/zdůraznit, že tyto látky nejsou přítomny jen v čistírenských kalech, ale že jsou přítomny v celé životním prostředí. Jsem si vědom toho, že kal je jeden z mnoha zdrojů těchto látek.
Je jasné že ze studií, které jsou zde níže zmíněny skutečně vyplývá, že byly provedeny po aplikaci upravených kalů na ZPF? A že zdrojem zjištěných reziduí jsou skutečně kaly z ČOV? nebo to byly obecné studie na výskyt těchto polutantů v prostředí?
doplnit ještě parametr E.coli do výčtu sledovaných mikroorganismů.
---
E.coli je povoleno stanovovat jako alternativu v případě kalů kategorie I. a E.coli má stejné limity jako Enterokoky. (zdroj: vyhl. č. 271/2021 Sb. příloha č. 38, tab. 38.1, pozn. pod tabulkou)
Toto bych zdůraznil, tuto studii je vhodné mít a operovat a s ní. Mnozí i na SZÚ o schopnosti půdy rychle patogeny eliminovat přinejmenším pochybují. To je přesně ten typ studie, který je třeba pro podpoření zachování možnosti aplikace kalu na zemědělskou půdu.
V první řadě oceňuji velmi podrobné a pečlivé sepsání témat ve zpracovaných kapitolách. Třeba 2.2.1 a 2.2.2 jsou tématicky opravdu vyčerpávající.
V této kapitole mi ale celkově chybí podkapitola podobné úrovně věnovaná bakteriím s rezistencí vůči antibiotikům a věnovaná přenosům genů ATB rezistence. Navrhuji, že bychom ji měli napsat s přispěním Prof. Bartáčka z VŠCHT, který je podle mne v této oblasti top odborník. Uvědomuji si, že tato problematika není ve studii zcela opomenuta. Je částečně zmíněna v kapitole 2.2.3 Léčiva a hormony. Přesto si myslím, že problematika ATB rezistence si zaslouží kapitolu vlastní.
Tato problematika je podle mne největším "motorem" proč například SZÚ tlačí na další zpřísnění kalové legislativy. Bezesporu jde o velký problém pro zdraví a lidstvo. Otázkou ale za mne je, nakolik jsou tou zdánlivě hlavní příčinou kaly. Podle mne se na kaly příliš soustředíme a vedle toho téměř nevidíme například nadužívání antibiotik v živočišné produkci.
Zkrátka odborně sepsanou kapitolu na toto téma podle mne potřebujeme a ocenil bych ji. S využitím dostupným argumentů a možná i nových poznatků a měření bychom se měli snažit odborně zhodnotit míru rizika, kterou kaly skutečně představují v této oblasti.
Objevily se ty experimenty v nějakých studiích/přednáškách/na konferencích? Bylo by fajn zde citovat ty studie, které potvrdily rychlou eliminaci nežádoucích patogenů
mělo by zaznít/vypíchnout/zdůraznit, že tyto látky nejsou přítomny jen v čistírenských kalech, ale že jsou přítomny v celé životním prostředí. Jsem si vědom toho, že kal je jeden z mnoha zdrojů těchto látek.
Je jasné že ze studií, které jsou zde níže zmíněny skutečně vyplývá, že byly provedeny po aplikaci upravených kalů na ZPF? A že zdrojem zjištěných reziduí jsou skutečně kaly z ČOV? nebo to byly obecné studie na výskyt těchto polutantů v prostředí?